Ani OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) se nevyhnou placení zdravotního pojištění. Většinou je hrazeno měsíčními zálohami a případně vyrovnáním nedoplatku za celý rok, respektive vrácení přeplatku – celý systém si teď přiblížíme. Základem je sazba a ta je stejná jako u zaměstnanců – 13,5 % z vyměřovacího základu.

Zálohy takřka vždy

Zdravotní pojištění OSVČ je jedním z nezanedbatelných nákladů, se kterými musí počítat i začínající OSVČ. Nezáleží na tom, zda má OSVČ zisk, nebo vůbec nějaký příjem, zálohy je třeba platit a to ve výši 1697 Kč – ta platí pro začínající OSVČ nebo pro ty, kterým by z minulého daňového přiznání vyšly nižší zálohy kvůli nízkému zisku, nebo dokonce ztrátě. Jedná se tedy o takzvanou minimální zálohu, které se běžná samostatně výdělečně činná osoba nevyhne. Jak to tak ale bývá, výjimky jsou. Konkrétně jde o stav, kdy jsou příjmy jako OSVČ pouze z vedlejší činnosti.

Zdravotní pojištění OSVČ z vedlejší činnosti

V tomto případě se zálohy neplatí. Tedy, to je nepřesná formulace. Vedlejší příjem jako OSVČ máme v takovém případě, kdy jsme zároveň stabilně zaměstnaní a zdravotní pojištění se nám strhává z platu (4,5 %) a doplácí ho i zaměstnavatel (9%). Stát se však nenechá o svou porci ošidit ani v tomto případě – při podávání daňového přiznaní za uplynulý rok si vypočteme zdravotní pojištění i z vedlejší činnost a náležitou sumu zaplatíme – ale zálohy neplatíme ani další rok, pokud jsme stále zaměstnaní. Odpadají tedy starosti v průběhu roku, ale musíme počítat s náležitým doplatkem za celých 12 měsíců.

Stát jako plátce

Zdravotní pojištění OSVČ může platit i stát a to v případech, kdy je OSVČ studentem, důchodcem, nebo ženě na MD. První rok platí zálohy pouze stát a další roky, kdy se stát na platbě zdravotního pojištění stále podílí, už OSVČ měsíční zálohy hradí také, ale snížené o porci, kterou hradí stát. Může se tak stát, že budete měsíčně platit doslova jen pár korun.