Osoby samostatně výdělečně činné musejí přispívat i na sociální politiku státu. Platí tedy, stejně jako zaměstnanci a zaměstnavatelé, sociální pojištění. Vyhnou se mu pouze OSVČ, které mají své podnikání jako vedlejší činnost a zároveň nedosáhnou dostatečného zisku.

Měsíční zálohy

Sociální pojištění OSVČ je placeno zejména měsíčními zálohami. Jejich výše se vypočítává z daňového přiznání na předchozí rok, ale vždy je nutné platit alespoň minimální zálohy (pro rok 2012 je to 1836 Kč).

Měsíční zálohy se platí od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Vedlejší činnost

Specifická situace nastává, když máme příjem z podnikání pouze jako vedlejší a když naše příjmy snížené o výdaje nedosahují rozhodné částky (cca 60 000 Kč) – v takovém případě se nemusíme k placení sociálního pojištění vůbec hlásit a nezaplatíme tak nic.

Sociální pojištění OSVČ na konci roku

Evergreenem je u OSVČ doplácení sociálního i zdravotního pojištění na začátku roku po podání daňového přiznání. Pokud jsme na zálohách zaplatili méně, než bychom dle našich příjmů a výdajů měli, musíme zbývající pojistné doplatit. Společně s daní z příjmu a zdravotním pojištěním jde často o nemalé platby, na které je třeba se připravovat měsíce, ne-li celý rok dopředu, a v případě vyšších zisků než v minulém roce si na tyto platby intenzivně šetřit.

Naopak, pokud jsme na zálohách zaplatili více, než bychom dle stavu svého podnikání měli, stát nám úměrné částky vrátí - to však většinou znamená, že nám poklesl zisk, což není příliš vítaná situace.

Obecně platí, že sociální pojištění OSVČ tvoří největší platbu státu, kterou musíme měsíčně/ročně odevzdávat. Pokud máme příjmy jen z vedlejší činnosti, můžeme se jeho platbě vyhnout, ale jinak na něm zaplatíme desítky tisíc korun ročně. Situace se tak neliší od té, ve které se ocitají zaměstnanci, kteří skrze zaměstnavatele odevzdávají státu na sociálním pojištění 31,5 % výše hrubé mzdy.