Dávky nemocenského pojištění, lidově nemocenská, jsou vypláceny zaměstnancům (a osobám samostatně výdělečně činným), kteří jsou v pracovní neschopnosti déle, než 22 kalendářních dnů.

Do 21 dnů nám totiž zaměstnavatel platí takzvanou náhradu mzdy, která činí 60 % naší mzdy. Nesmíme zapomenout ani na to, že za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti nám kvůli takzvané karenční době náhrada mzdy nepřísluší.

Dávky nemocenského pojištění tedy dostáváme až 22. dne pracovní neschopnosti. Nejvíce nás určitě zajímá, kolik dostaneme peněz. No, mnoho to nebude a pravděpodobně se budeme muset uskromnit a mnoho lidí bude mít problémy i se splácením svých závazků. Jedná se opět zhruba o 60 % našeho platu, tedy pokud náš plat není příliš vysoký. Fungují tu totiž takzvané redukční hranice. Ty jsou obdobou progresivního zdanění – pokud máme denní základ do 825 Kč, počítá se 60 % z 90 % naší hodinové mzdy. Ale protože se do nemocenské počítají i dny nepracovní, ve výsledku nebude naše nemocenská nižší, než 60 % našeho běžného platu, naopak bude o něco vyšší.

Úplně jiná situace nastává u platů okolo 30 000 Kč měsíčně a výše, kdy se dostáváme do druhé, respektive třetí redukční hranice, kde už se zvyšující mzda jen mizivě projevuje rostoucí nemocenskou.

Příklad:

Zaměstnanec s hrubým platem 20 000 Kč měsíčně a čistou mzdou cca 16 000 Kč měsíčně na dva měsíce onemocněl. Normálně by za tyto dva měsíce vydělal zhruba 32 000 Kč, ale teď je situace jiná: v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti bylo 15 dnů pracovních, za což mu náleží 60 % ze mzdy, tedy cca 5900 Kč (pozor, i zde fungují redukční hranice, ale na náš příklad nemají vliv). Dalších 40 dní pobírá dávky nemocenského pojištění s redukovaným denním základem 590 Kč (90 % z denního základu), který stačí vynásobit 40 kalendářními dny a 60 procenty a vyjde nám, že nemocenská za tuto dobu činí cca 14 200 Kč. Celkem tedy za dva měsíce pracovní neschopnosti náleží tomuto zaměstnanci 20 000 Kč, což je o celých 12 tisíc korun méně, než by si vydělal, kdyby nebyl v pracovní neschopnosti.

A to je důvod toho, proč si mnoho lidí prostě nemoc „nemůže dovolit“.